Hlavní rozdíly mezi ležáky a spodně kvašenými pivy
Hlavní rozdíly mezi ležáky a spodně kvašenými pivy
Hlavní rozdíly mezi ležáky a svrchně kvašenými pivy:
Výroba - vaření, kvašení, ležení:
- Ležáky: Kvasí se spodními kvasnicemi při nízkých teplotách (obvykle 8-12 °C) po dobu několika dní až týdne (5 až 8 dní). Klasické ležáky jsou vyráběny tzv. dekokcí, typicky na dva rmuty. Často však zejména v průmyslových pivovarech dochází k zjednodušování a výrobním zkratkám (HBV, infuzní var, surogování, dekokční var na jeden rmut, zkracování ležení atd.) Dobrý ležák, jak již název napovídá, by měl ležet ideálně několik měsíců. Jako příklad uveďme "Březňák", který se vařil typicky ještě v chladném období roku, ale pil se až na podzim (obecně čím silnější pivo, tím více by mělo ležet).
- Svrchně kvašená piva: Kvasí se svrchními kvasnicemi při vyšších teplotách (obvykle 16-22 °C) po dobu několika dnů (3 až 7), kvašení zde probíhá při vyšších teplotách a je rychlejší. Standardně se vaří "infůzně". Běžná svrchně kvašená piva leží polovinu doby oproti "ležákům", často třeba jen 20 dní. Delší ležení u některých stylů piv je dokonce hodně nežádoucí (chmel, hořkost, aroma ustupuje, degraduje a pivo přestává být svěží, vyvážené), záleží samozřejmě na daném stylu, konkrétní receptuře a použitých technologii (množství chmele, etapách chmelení včetně chmelovaru, chmelení při kvašení, či ležení atd.).
Chuť a aroma:
- Ležáky: Mají obvykle čistou, chmelovou chuť s jemnými sladovými tóny. Jsou to piva méně aromatická než právě ta svrchně kvašená. Ovocné tóny znamenají často technologické chyby při výrobě.
- Svrchně kvašená piva: Nabízí širokou škálu chutí a aromat, od ovocných a květinových až po kořeněné a bylinné. Jsou obvykle výrazněji aromatická než ležáky a také objektivně i subjektivně hořčí.
Tělo:
- Ležáky: Jsou obvykle lehčí a říznější než svrchně kvašená piva. Samozřejmě existují vyjímky v podobě silnějších verzí (Bock - 15 až 16 EPM, Doppelbock - EPM 17, 18, někdy i více).
- Svrchně kvašená piva: Mohou mít různé tělo, od lehkých a řízných až po plné a krémové.
Příklady:
- Ležáky: Pils, Bock, Doppelbock, vídeńský ležák, bavorský ležák, europiva nevýrazné chuti a kvality atd. (známe značky: Pilsner Urquell, Budweiser Budvar, Radeberger)
- Svrchně kvašená piva: India Pale Ale (IPA), APA, NEIPA, Belgian Witbier, Weizenbier, Stout z různých pivovarů
- Zváště v poslední době se hojně objevují různé "mezistyly", kde se používají některé postupy z obou skupin (Cold IPA, IPL, steam beer atd.)
Další informace:
- Ležáky: Tradičně se vyrábějí v pivovarech s dostatečnou kapacitou ležáckých sklepů, kde dozrávají po delší dobu.
- Svrchně kvašená piva: Mohou se vyrábět různými metodami, často se tak děje v menších pivovarech.
Shrnutí:
Ležáky a svrchně kvašená piva se liší způsobem kvašení, chutí, aromatem, tělem a dalšími faktory. Ležáky jsou obvykle čisté, chmelové a řízné, zatímco svrchně kvašená piva nabízí širokou škálu chutí a aromat a mohou mít různé tělo.